Bohouš, Adam, Albert, Svatava a Ondřej

Je sobota večer. Inventura za poslední dny neříká nic podstatného. Snad jen, že Bohouš položil mandát poslance a že se to dalo čekat. Udělal bych to na jeho místě taky, ale hned po vyhlášení výsledku voleb. Je to vlastně smutný příběh. Pročítám si komentáře. Většinou z toho tak nějak vyleze, že to vlastně nemohlo jinak dopadnout. Jenže to já jsem říkal už, když si ho socani volili. Oni to nevěděli? Nebo věděli a hodilo se to? Po síti koluje fotka, kde sedí expremiér pokorně v metru a cestuje do práce. Bez ochranky, bez majáčku. Má na tom obrázku zasmušilý výraz. Asi dumá, jak to dopadne s OKD. Na Nově mají anketu, co si lidé o Sobotkovi myslí. Hlas lidu zazněl: „Byl slušný, ale to není v politice nic platné.“ Večer zapaluji svíčku a dumám. Jednou kdosi pravil toto: „Existují dva druhy almužny: dávání a odpouštění. Dávání toho, co dobrého jsi získal; odpuštění toho, co zlého jsi vytrpěl.“ Já si upřímně myslím, že pan Sobotka opravdu udělal víc škody než užitku, „zu grunt“ přivedl partaj, kterou jsem kdysi volil, ale teď mu velkoryse odpouštím. Ale jen částečně. Neb když jsem knihu Jak se těží miliardy (o privatizaci Mostecké uhelné), tak jsem se dozvěděl řadu věcí, které jsem v textu nemohl použít, protože byly neověřitelné. Ale zapadaly do sebe. Tak Bohouší! Do smrti dobrý, ale rozhodovat o důležitých věcech už ne! Kapiš to?

Někteří lidé jsou nepoučitelní. Třeba já. Kolega Einstein správně řekl, že: „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“ Vždycky si někdo jen tak odjede do Las Vegas, aniž by četl moji knížku a pak se diví… a pak mi chodí maily… a já jich tam ráno najdu šest, někdy i pět… Jenže někdy to stárnoucího člověka potěší. Třeba ten poslední od pana Adama, kterého sice neznám, ale zjevně se dal na správnou cestu a už je téměř napraven. Mail: „Vážený pane Xaver. Před třemi dny jsme s manželkou dorazili do Las Vegas. Netušil jsem, že zrovna vy to tady nějak umíte. Poslouchám vás občas v radiu a snad jsem viděl většinu pořadů na vaší XaverTV. Hledali jsme něco o Vegas v češtině a narazili jsme na vaši knížku Moje Las Vegas a v zápětí i na tu její audioverzi. Hned jsem to koupil přes iTunes a dal jsem to skoro tahem. Teď už víme všechno. Říkáte v knížce jednu velkou pravdu, že když si ji před návštěvou města někdo přečte, užije si to mnohem víc. Díky vám zůstáváme v Las Vegas o čtyři dny déle. Kdyby vám to nevadilo, poslal bych mailem ještě nějaké dotazy. Koupili jsme tady pro vás dárek, pošleme vám ho do Frekvence 1. Díky. Adam a Jíťa“ Jo jinak mě potěšily aktuální fotky z Vegas a to zároveň i od paní Svatavy, která mě někdy píše na Facebooku, má v Nevadě vnuka a teď je zrovna tam. Z toho psaní mám pocit, že Svatka je taková ta seniorka jak má být – svěží a při věci. Vyjede si tu a tam do Vegas a tak já si představuji svůj podzim života, který si už podle jakési kartářky kupuje jízdenku na vlak, ale zatím bojujeme. A nikdy není konec, dokud není konec… to píše v knize Americký blues Ondřej Hejma a má pravdu. Ostatně jako vždy. Mám na to svědky. Před pár dny jsem tu Hejmovu audioknihu vychválil v rádiu a napsal mi posluchač, že ji zakoupil a, že jsem měl pravdu. Pro jistotu dávám odkaz na Americké blues odkaz ZDE!

Abych nezapomněl na XTV. V minulém týdnu byl u nás mj. Felix Slováček. To je chlapík, kterého mám v úctě a vždycky si říkám, že ty roky, kdy jezdili s Gottem musela být dost šílená jízda. Navíc, mluví-li člověk s někým, kdo se toho účastnil a já jsem to zkoušel – Zelenková, Štaidl, Svoboda atd. nabude dojmu, že oni mají všichni nějakou nepsanou dohodu a o některých věcech a některých etapách vývoje a událostech se tzv. nemluví. Což je sice sympatické, ale chceme přece vědět kterak Der Goldene Karel se slávě v Německu přišel. Ne?

Poslední dny jsem se naučil sestavovat si v iPhone playlist a před spaním si to přes bedny pustím. Ještě, že mám sousedy lidovce. Za chvíli jdu na to, tak: Bridge Over Troubled Water, Možná, že mýlím, Špitál u Sv. Jakuba, One More Cup Of Coffee, Blowing In The Wind, Papírový řetězy, Georgia On My Mind, Všechna ta smutná hudba… a pak už asi usnu. Pro jistotu dávám odkaz na jedno z mých videí z Las Vegas… něco jako poučení z krizového vývoje na cestách za oceán…

X.

 

2 komentářů k “Bohouš, Adam, Albert, Svatava a Ondřej

  1. Jé, pane Xavere, ani netušite, jak jste mne mile potěšil, děkuji moc !! A i když jsem seniorka, můžete mi klidně tykat, vždy Vás budu respektovat jako prima člověka, zdravim!!!

Podělte se o Váš názor:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*