Kouření už jede…

„Takto nějak to mohlo vypadat za války, když se přenášely letáky. Co za války. Podobnou atmosféru pamatuji za komunistů, když se na večírcích vyprávěly protistátní vtipy nebo když se pokoutně šmelilo s toaletním papírem nebo s prášky na praní…“ toto mi šlo dnes hlavou, po té co jsem usednul ke stolu v útulné hospůdce, pár kilometrů od Prahy a pan obsluhující se mě velmi decentně a konspiračně zeptal, jestli kouřím. A pokračoval: „Víte, tady u vedlejšího stolu sedí společnost a do teď tady byli sami, tak jsem jim povolil kouření. “ Vřele jsem souhlasil a požádal o popelníček. Krásný pocit se vzpomínkou na pár porevolučních let. Tehdy to vypadalo ještě na svobodu. Na svobodu tu každodenní občanskou a také na svobodu podnikatelskou.

A potom – skvělá večeře, výborná káva, cigárko. Je to taková ta už od vchodu obyčejná hospůdka a Lenka Teska Arnoštová, ruku v ruce s panem ministrem Ludvíkem, to kdyby náhodou – mají pár metrů přes ulici restauraci klidnou milou čistou a hlavně nekuřáckou. Že?

Uprostřed té naší milé hospody byl gril, kde se topilo dřevem a že každý, kdo vejde do lokálu bude cítit kouřem bylo jasné. Protikuřácký zákon už platí a mě baví pozorovat ten odboj a snaha neřídit se zákony, které ve jménu dobra pro nás všechny zákonodárci připravili. Nemohu říct nic jiného, než že zákony se musí dodržovat. Bohužel to platí i pro zákony hloupé, neuvážené a populistické. Přál bych všem, aby zkusili tuto hospůdku navštívit, ale nemohu její název ani místo uveřejnit, připadal bych si jako konfinent.

X.

Podělte se o Váš názor:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*